U Prokopnutého bubnu

[Knize.Vladivoj]

Ták, vzhledem k tomu že Zeměplocha je doslova přecpaná hlody, tak jsem si dovolil založitm tohle, tedy jakýsi hlodovník
A pro začátek:
"Tím jsou kosti vrženy."
"Igor říká, že je chyba v jeho hlavě." "Ne aby mu Igor přišil novou!"
Oboje je z Buch!u, teď čekám pokračování

[Pan Priatel]

Asi uplne dobre nechapem co to tie hlody su takze ak toto (vid. nizsie) nebude hlod tak ma upozornite :0)

"Zem je ako kaleidoskop, vzdy ked nim niekdo zatrasie objavi sa novy krasny vzor!"

Mrakoplas - Veda na zemeplose I.
(Asi to neni moc presne ale asi tak zhruba... :0))

[nenapadáměžádnýméno]

... vyšiju mu jednu malym kladivem a řeknu, to jako zašeptám "Jen si něco zkus ty hajzle a já ti položim koule na kovadlinu a vemu na ně velký kladivo"

Jasoň Ogg - Čarodějky na cestách

[Mák]

Poslední kontinent

Říká se, že horko a hmyz tady dokážou dohnat k šílenství. Nemusíte tomu samozřejmě věřit, stejně jako tomu nevěřil ten světle fialový slon, který jel právě na kole kolem.

[Knize.Vladivoj]

Poslední kontinent:
"Varuju vás!Jsem zoufalý muž!" "To je naběračka, kámo. Ale hezkej pokus."

[stařenka Oggová]

Jo tohle…“ usmála se Angua, „to je jenom taková hloupost, kterou říkají ženy, když své muže posílají do války. Vrať se se štítem, nebo na něm.“
„Na štítě?“ nechápal NOBY. „To jako myslíš, aby se na něm klouzal nebo tak něco?“
„Jako mrtvý,“ řekla Angua. „To znamená: vrať se domů jako vítěz, nebo se nevracej vůbec.“
„No, já se vždycky vrátil se svým štítem,“ uvažoval NOBY nahlas. „V tom nevidím jedinej problém.“
„NOBY,“ povzdechl si Tračník, „ty ses vždycky vracel se svým štítem, několika cizími štíty, pytlem zlatých zubů a patnácti páry ještě teplejch bot. A vezls to na káře.“
„No, nemá přece vůbec cenu chodit do války, když pak člověk není na vítězný straně, to dá rozum,“ zabručel NOBY a zastrčil si bílé peříčko za helmici.
„NOBY, ty jsi byl vždycky na straně vítězů, protože ses vždycky plížil po okraji bojiště, abys viděl, kdo vyhrává, a pak sis natáhnul tu správnou uniformu, kterou jsi svlékl nějakému mrtvému nešťastníkovi. Slyšel jsem nějaké zvěsti o tom, že dokonce i generálové dávali pozor, jakou máš na sobě uniformu, aby podle toho poznali, jak se bitva vyvíjí.“

Hrr na ně!

[Voronde]

Musím taky něco přidat.Takže:

"Své připomínky si nechte na palubu,starší pAsáku.Hodíme je přes palubu hned, jak opustíme přístav." - Výsměšek v Posledním kontinentu

Je vždy velmi užitečné stát proti nepříteli, který je připraven zemřít pro svou vlast.Znamená to totiž, že máte oba společný cíl. - Hrr na ně

Smrť: SVĚT SE BLÍŽÍ KE KONCI. No,tohle byl opravdu velký kousek ke spolknutí. Zuzan(k)a: A kdy to bude? Smrť: PŘÍŠTÍ PONDĚLÍ -Zloděj času

[Elik]

Vědci vypočetli, že pravděpodobnost existence něčeho tak výjimečně nesmyslného je zhruba několik milionů k jedné.
Jenže mágové zase spočítali, že při pravděpodobnosti, že se nějaká věc může přihodit s pravděpodobností milion ku jedné, přihodí se pravidelně devětkrát z deseti případů. Zeměplocha-Mort, 5.str.

Hovorová klačština, řeč, která měla tolik ozdůbek, jazykových odchylek a tak starou historii, že používala patnáct výrazů pro slovo “vražda“ dříve, než kohokoli z ostatních lidí napadlo třísknout svého bližního kamenem.
Zeměplocha-Mort, 73.str.

Měl vedle dveří připevněnou cedulku hlásající, že tady sídlí MrDr Ohňomil Dobrořez, NU (doktor magie, absolvent Neviditelné univerzity), Mistr nekonečna, Osvícený, Osobní čároděj princezny, Strážce svaté brány, když nejsem doma, poštu nechte u pí. Nugátové vedle.
Zeměplocha-Mort, 77.str.

Bábi Zlopočasná byla ze všech neexistujících náčelnic ta nejuznávanější.
Zeměplocha-Soudné sestry 9.str

V horách Beraní hlavy bylo pěkných rovných míst až až, ale potíž byla v tom, že většina z nich byla položena svisle. Zeměplocha-Soudné sestry

Bábi Zlopočasná jen velmi nerada nahlížela do budoucnosti, ale teď měla dojem, že se budoucnost dívá na ni.
A její výraz se jí ani za mák nelíbil.

Král Verence se díval na minulost a jeho dojem byl naprosto stejný.
Zeměplocha-Sodné sestry 22.str

Všude po městě zazněla gongy oznamující hodiny a noční stráže oznamovali, že je opravdu půlnoc a také proti veškeré logice, že všechno je v pořádku. Někteří z nich sotva stačili dokončit své prohlášení dřív, než je někdo uškrtil. Zeměplocha-Sodné sestry 209.str

A když si myslíš, že stačí jediný pořádný hřebík a udržíš ho (Osud) na místě-bác ho, uteče ti s kladivem. Zeměplocha-Soudné sestry 247.str

V duchu horečnatě přemílal celý problém. Byla to čarodějka. V poslední době se hodně mluvilo o tom, že s čarodějkami si člověk nemá nic začínat, aby špatně nedopadl. Dostal rozkaz, aby do hradu žádnou čarodějku nepouštěl, ale o prodavačkách jablek nebyla řeč. Prodavačky jablek byly v pohodě. Čarodějky, ty byly nebezpečné! Ale tahle tvrdí, že je prodavačka jablek, a on by si přece nikdy nedovolil pochybovat o tom, co říká čarodějnice!
Zeměplocha-Soudné sestry,143.str

Ten, co má obličej jak nevinně nakopnutý kokršpaněl.
Zeměplocha-Soudné sestry,160.str

„Kdy se bude hrát?“ zeptala se a přisunula se k němu blíž.
„Jářku, obávám se, že ti to nesmím říct,“ odpověděl šašek. „Vévoda mi přímo řekl: a ne aby tě napadlo prozradit čarodějkám, že se bude hrát zítra večer!“
„ No, v tom případě mi to neříkej,“ souhlasila Magráta.
„V osm hodin.“
„Aha.“
„Ale na půl osmou pozval malou společnost na sherry, troufám.“
„Předpokládám, že nám nesmíš prozradit, ani kdo je pozván,“nadhodila Magráta.
„Přesně tak. Většina ze známých osobností Lancre. Ale rozuměj, já ti nic neříkám.“
„Samozřejmě že ne.“ přikývla Magráta.
„Ale myslím si, že máte právo vědět, co všechno vám nesmím říct.“
Zeměplocha-Soudné sestry,271.str
Když jsem byl malý hoch, dělal jsem si z jílu hady. Nejtěžší na nich byly ty nožičky. Zeměplocha-Poslední kontinent 255.str

„Rozhodně bych nezaložil svůj výběr na tom, zda dokáže nafouknout krk do velikosti břicha a dělat brekekeks, brekekeks.“
„Myslím, že žáby dělají krakakvak, krakakvak, lektore.“
„A kdo teda dělá brekekeks, brekekeks?“
„Copak já vím? Továrna na sušenky v nebezpečí?“
Zeměplocha-Poslední kontinent 257.str

Děkan přece nikdy není na nikoho milý! A teď mluvil až nenormálně normálně!
Zeměplocha-Poslední kontinent 296.str

Tím máte na mysli, že když se někdo uchází o místo hospodyně na naší univerzitě, měl by vážně uvažovat o tom, že by ho mohli sežrat žraloci u pobřeží nějakého tajemného světadílu tisíce let před tím, než se narodil?
Zeměplocha-Poslední kontinent 321.str
Míň vlasů k česání, ale na druhou stranu zase větší kus obličeje k mytí…
Zeměplocha-Nohy z jílu 15.str

Dopisy, které dostával od rodičů, byly vždycky velmi zajímavé, plné hornických statistik a vzrušujících novinek o nových šachtách a slibných rudných žilách. A jediné, o čem mohl psát on, byly nějaké ty vraždy a podobně. Zeměplocha-Nohy z jílu 21.str

Seržant Tračník chce jít koncem měsíce na penzi, říká, že po něm paní Tračníková chce, aby už konečně dal jednou pokoj a natáhnul bačkory, co mu dala vloni na Svátek prasečí hlídky. Zeměplocha-Nohy z jílu 21.str

„Máte svatou pravdu, kapitáne Karotko!“ řekl pekař-trpaslík. „Tak pojďte mládenci! Pověsíme je před bura zak-ka.“ 1„Oóó,“ zamumlal ten slabý na srdce zadýchaně.
„Ale no tak, pane Ocelkůrko,“ řekl Karotka chlácholivě, „víte, že takový trest v Ankh-Morporku neužíváme.“ 2
„Praštili Bjorna Těsnogaťu tak, že z toho omdlel, a Olafa Silnoruku dva nakopali do bad’dhakz!“ 3 Zeměplocha-Nohy z jílu 46.str

„To je jako vyhazuješ do povětří?“(myslí tím vosy) podíval se na něj Noby. „To mi moc sportovní nepřipadá.“
„Jo? Ne, jo? A užs někdy zkoušel vlízt do vosího hnízda, umístit tam půl tuctu náloží a probojovat si cestu od vchodu do bezpečí, než první nálož vybouchne?“

„Jdeš ven, Same?“
„Ano. Jdu nakopat pár prdelí, drahoušku.“
„No výborně. Hlavně se na to teple obleč, ano?“
Zeměplocha-Hrrr na ně! 214. Str


„Noby, ty jsi byl vždycky na straně vítězů, protože ses vždycky plížil po okraji bojiště, abys viděl, kdo vyhrává, a pak sis natáhnul tu správnou uniformu, kterou jsi svlékl nějakému mrtvému nešťastníkovi. Slyšel jsem nějaké zvěsti o tom, že dokonce i generálové dávali pozor, jakou máš na sobě uniformu, aby podle toho poznali, jak se bitva vyvíjí.“
Zeměplocha-Hrrr na ně! 209. Str


Měl výraz sekačky na trávu, která právě zjistila, že si tráva založila odbory. Zeměplocha-Hrrr na ně! 233. str

Každý věděl, že to byla sebevražda, protože nechal dopis na rozloučenou. Skutečnost, že byl dopis vyryt na špendlíkové hlavičce, byla považovaná za nepodstatný detail. Zeměplocha-Hrrr na ně! 255.str

„A jak daleko je nejbližší zem?“
„Tedy asi třicet fathomů rovnou dolů.“
Zeměplocha-Hrrr na ně! 278. str

„Prší tady takové věci často?“
„A co si myslíte vy?“
„Jak to mám vědět, já nejsem námořník!“
„Ne, mosazný koncovky z postelí tady nepršej denně! Ani kbelíky na uhlí!“ dodával Kuňkins, když na zábradlí narazilo něco černého a mizelo to ve vlnách. „Obyčejně tady padaj stejný věci jako jinde. Déšť! Sníh! Kroupy! Ryby!“
„Zase ryby!“ vykřikl Elánius. „takže se nám počasí vrací k normálu, že?“
„Ne, tohle je ještě horší!“
„Jak to?“
Kuňkins pozvedl oválnou krabičku. „To jsou sardinky!“
Zeměplocha-Hrrr na ně! 284. str

„Možná, ale to by ti snad nemělo dělat starosti (-loď se potápí),“ nadhodil nevzrušeně Navážka, „dyť už seš stejně mrtvej, ne?“(-mluví k zombii)
„Jo? A kvůli tomu mám podle tebe skončit na mořském dně, po kolena ve velrybím hnoji? Víš, jak dlouho půjdu domů? A potmě?“
Zeměplocha-Hrrr na ně! 286.str

Hřbitov Malých bohů byl pro lidi, kteří nevěděli co dál. Nevěděli, čemu věří, ani zda existuje posmrtný život, a většinou ani nevěděli, co je praštilo.
Zeměplocha-Noční hlídka 25. str

„To myslíte z větší části lidi jako tvory, nebo tvora z větší části lidské?“ podíval se na něj Elánius. Když žijete nějaký čas v Ankh-Morporku, naučíte se takové otázky formulovat přesně.
Zeměplocha-Noční hlídka 34. Str
Ano, je třeba připustit, že by to střílel Navážka a přesto bylo technicky možné, že by mohl svou zbraní někoho jen poranit, ti poranění by nejspíše byli za dveřmi nejbližší budovy.
Zeměplocha-Noční hlídka 49. str

[Wolthan]

OMLOUVÁM SE PŘEDEM ŽE TO NENÍ ZE ZEMĚPLOCHY.ALE PRATCHETT SE NA TOM PODÍLEL.:
''CROWLEY NA NĚJ VRHL DLOUHÝ CHLADNÝ POHLED NĚKOHO,KOMU PRÁVĚ PŘED VLAK MYŠLENEK HODILI TRAVERZU''

[Voronde]

Tady jsou další:

„Co vám vždycky říkám?“, řekl Elánius.
„Myslíte ‚To, že je někdo členem nějaké etnické menšiny ještě neznamená, že to nemůže být mazaný odporný lump‘?“, zeptal se Karotka.
„No kdy jsem řekl tohle?“
„Minulý týden, pane. Potom, co jsme tady měli návštěvu ze společnosti pro rovná práva.“

Nohy z jílu

„Je to dost jasné,“ prohlásil nakonec a přitom rychle přemýšlel. „Případ mortis portalis hororis causa a s komplikacemi.“
„Co to znamená doktore?“ vyzvídal Pomošt.
“Laicky řečeno,” povzdechl si doktor, „je mrtvý jako loňská novinářská sezóna.“
„A ty komplikace?“
Doktor se zatvářil vyhýbavě. „Stále ješte dýchá.“

Pyramidy

Ta zpráva se rozletěla městem jako lesní požár (který v posledních letech Ankh-Morporkem poletoval skutečně velmi často, přesněji řečeno od chvíle, kdy se jeho obyvatelé seznámili s výrazem „pojištění proti ohni“).

Pravda

Smrť luskl prsty.
Na písku před nimi se objevil obraz. Viděla sama sebe klečet před kovadlinou. Obdivovala ten dramatický efekt. Vždycky v sobě měla jistou dávku smyslu pro dramatičnost a divadlo, i když by to byla nikdy nepřipustila, a teď ve svém téměř bezduchém těle obdivovala způsob, jakým dokázala bolest přemněnit v tepelnou energii a vtělit do kovadliny. Celkový efekt někdo poněkud pokazil tím, že na jeden konec kovadliny postavil konvici s vodou na čaj.

Bábi Zlopočasná v Carpe Jugulum

[zavazadlo]

Jenže magie má zvyk ukrývat se nízko při zemi a udeřit v neneočekávanějším okamžiku - jako hrábě ležící v trávě.

Čaroprávnost

[Whiteman]

Tomu, kdo se pokoušel křeslo řídit, se to očividně nedařilo, vozidlo se zmítalo po silnici sem a tam, až ji nakonec opustilo docela a projelo dřevěnou stěnou velké stodoly.
Jeden z farmářů strčil loktem do druhého.
„Tož toto sem viděl v tých obrázkoch,“ prohlásil. „Pokaždéj je to to samé. Pokaždéj narazíjú do stodole nebo do šopy a pokaždéj vyjedu na druhéj straně a sú plní slamy a břéskajúcích slépek.“
Jeho společník se opřel o svou motyku.
„Tož toto bych na moju dušu velice rád viděl,“ řekl.
„Šak dočkaj, uvidíš.“
„Já enem proto, kamošku, lebo v téj stodole néni nic inšího než dvaceť tun zelé.“
Ozvala se tříštivá rána, křeslo se vynořilo na druhé straně stodoly a v záplavě slámy a kvokajících slepic zamířilo šíleným tempem zpět na cestu.
Farmáři se podívali jeden na druhého.
„Tož to si mňa na mu dušu zoraj a osej kvítkama,“ prohlásil ten druhý.

Pohyblivé obrázky

[dejavu]

Zdravím, zrovna jsem dočetla jednu z jeho knih a jsem tím úplně nadšená ,už se těším na další.......co se týká hlodů, tak mám raději ty kratší:např."Na začátku nebylo nic, a to vybuchlo"...

[YanAnaY]

„,Štěstí´ je mý druhý jméno,“ zahuhlal Mrakoplaš téměř nesrozumitelně. „První je ,Žádný´“.

[YanAnaY]

A jak se ta voda do nebe dostane, co? Voda je těžká!“
„No, ona… ona… Já myslím, že ji tam vysaje slunce. Nebo tak něco.“
„Jak?“
„Copak já vím? Prostě to tak je.“
„A pak padá z oblohy?“
„No!“
„Zadarmo?“
„Copak jsi nikdy neviděl déšť?“
„Tak hele, každej ví, že voda je hluboko pod zemí. To je logický a dává to smysl. Je těžká, a tak se vsakuje dólu. Nikdy jsem ji neviděl jen tak poletovat ve vzduchu.“
„Tak jo, ale jak tedy myslíš, že se dostala do té země?“
Šíla se zatvářil udiveně. „Jak se dostaly na zem hory?“
„Cože? Ty tam jsou přece odedávna!“
„Aha, takže ty nepadají z nebe?“
„Samozřejmě, že ne, vždyť jsou mnohem těžší, než vzduch!“
„A voda neni? Mám pár barelů pod vozem a můžu ti říct, že by ses při jejich zvedání pěkně zapotil.“
„Tady nejsou žádný řeky?“
„Samozřejmě, že máme řeky, kámo! Tady máme všechno!“
„No a jak myslíš, že se dostala voda do nich?“
Teď vypadal Šíla skutečně poněkud zaskočen. „Na co bysme asi chtěli mít vodu v řekách? Co by tam jako dělala?“
„No, tekla by do moře –“
„To by bylo sakra plejtvání! To vy děláte s vodou tam, co ty seš vodtamáď?“
„To my neděláme. Prostě ji necháš téct… Děje se to samo od sebe… To prostě řeky dělají!“
Šíla vrhl na Mrakoplaše dlouhý tvrdý pohled. „No prosím,“ řekl, „a to říkaj Šíla mně!“
Mrakoplaš se vzdal.


Poslední kontinet