U Prokopnutého bubnu

[TheMole]

Už za pár dnů vyjde v angličtině poslední román Sira Terryho.
Zde se můžete podělit o své dojmy při četbě nebo po přečtení.

[TheMole]

(spoilery sice povoleny jsou, ale ten megaspoiler z druhé kapitoly si fakt nechám pro sebe... takže z mé strany zatím žádná recenze SC nebude )

[Jenik]

Veď tie spoilery si povolil ty sám.
A teraz si ich sám sebe zakázal?

[TheMole]

Ale kdepak, pane ministře. Zakazovat informace nepřichází v demokratické společnosti v úvahu. My jsme se prostě jen svobodně rozhodli je nezveřejnit.

[Jenik]

Ten, koho to zaujíma, si to nájde vo Wikipédii.

[Jenik]

V tom problém nevidím.
Problém je v tom, že kniha je nedorobená, je to polotovar.
Toto napísal Rob Wilkins v doslove:

The Shepherd’s Crown has a beginning, a middle and an end, and all the bits in between. Terry wrote all of those. But even so, it was, still, not quite as finished as he would have liked when he died.
If Terry had lived longer, he would almost certainly have written more of this book. There are things we all wish we knew more about. But what we have is a remarkable book, Terry’s final book, and anything you wish to know more about in here, you are welcome to imagine yourself.

Takže to berme ako knihu pre mládež, skôr pre mladšiu mládež.

[Mágor]

Tak ona série o Toničce taky byla koncipovaná jako knihy pro mládež.

[Jenik]

To je pravda.
Ale mohlo to byť lepšie. Keby...

Ocitujem ešte raz Roba Wilkinsa, pretože ja to tak pekne neviem vyjadriť (a preložte si to sami):
Terry usually had more than one book on the go at a time and he discovered what each was about as he went along. He would start somewhere, telling himself the story as he wrote it, writing the bits he could see clearly and assembling it all into a whole – like a giant literary jigsaw – when he was done. Once it was shaped, he would keep writing it too, adding to it, fixing bits, constantly polishing and adding linking sequences, tossing in just one more footnote or event. His publishers often had to prise the manuscript away from him, as there was always more he felt he could do, even though by then he would be well into the next story which was tugging at his elbow. Eventually the book was sent to the printer, and reluctantly Terry would let it go.

Tak nejako som to myslel.

[Éire]

Já jsem zde na fóru nováček, ale Terryho knihy čtu už dlouho. Nejraději mám knížky s čarodějkami, takže jakmile se někde mihl čarodějnický klobouk musela jsem mít knihu ve sbírce. Stejně tak jsem nevydržela čekat na překlad a zakoupila poslední knihu o Toničce v originále...A jsem na Terryho strašně, strašlivě rozzlobená Je to první kniha, kterou jsem musela odložit a vůbec nemám chuť se k ní vrátit a to přesně kvůli tomu, co naznačil kolega čtenář výše...
Vůbec netuším, kdy najdu chuť v četbě pokračovat, a pevně doufám, že vůbec najdu...
Ach jo, proč Terry, proč...

[Jenik]

Povedzme, že si primerane rozzlobená.

[Jenik]

[Vildak]

Před pár dny mi pár členů KTP opět připomnělo Pastýřovu korunu. Přestože jsem si myslel, že si ji z bookdepository nechám už v září poslat do Limericku, nějak jsem se k tomu nedostal. Bylo uklidňující vědět, že ještě jedna Zeměplocha mi zbývá. Ale v pátek jsem se nechal zviklat, koupil ji a v sobotu dočetl.

Upozorňuji, že v příspěvku se mohou vyskytovat SPOILERy. Nebo taky ne. Ale pokud jste se ke knize ještě nedostali, příspěvek pro vás asi nemá smysl, tak pro jistotu nečtěte dál.

To o čem fanoušci tady i jinde mluvili jako o „velké události“, „zvratu“, či „něčem co změnilo Zeměplochu už navždy“ mi došlo už podle toho, jak to čtenáři titulovali. Takže jsem nebyl překvapený. Ale upřímně řečeno, to bych nebyl ani tak. Série o Tiffany k tomuhle momentu směřovala opravdu velmi výrazně.

Jako vždy, i tahle kniha je plná nejrůznějších narážek a vtipů. Když jsem narazil na první, o kterém jsem si myslel, že ji třeba všichni mí přátelé nezachytí, udělal jsem si poznámku s tím, že jim to pak musím říct. Nakonec z toho vznikl krátký seznam odkazů či momentů, které se mi líbily. A ano, vím, že internet je plný propracovaných seznamů vysvětlujících všechno. Ale na Zeměploše mě vždycky bavilo hledat si ty odkazy sám a pak se podělit s ostatními čtenáři o to, co mě zaujalo.



110
+ O domku Stařenky Oggové (Nanny Ogg) se mluví jako o „Tir Nani Ogg“. Tír na nÓg je v irské mytologii země neumírajících, či země věčného mládí. Tír je země, óg je mladý a s tím zbytkem, což jsou různě kombinované předložky, vás nebudu zatěžovat.

122
+ Geas, která Fígly svazuje, má také původ v keltské mytologii. Irský pravopis geis, v množném čísle geasa. Geas bude možná ze skotské gaelštiny. Geis obvykle keltským hrdinům něco zakazuje nebo naopak přikazuje, je nezlomitelná a nedá se nijak přechytračit.

Například v irské legendě o Diarmuidovi a Gráinne (která má hodně společného s příběhem o Tristanovi a Isoldě) zakazuje Diarmuidovi jeho geis lovit divoká prasata (berte to jako fakt, vysvětlení by bylo na delší dobu) a když se nechá pozvat na jejich lov, nakonec to odnese smrtelnou ránou od jednoho divočáka. A vůbec to, že Diarmuid s Gráinne utekl, aby si ta nemusela vzít starého krále, je taky dílo geis. Tu na něj uvrhla sama Gráinne poté, co ji první zvolený „nápadník“ odmítl a ona nechtěla s druhým v pořadí riskovat ten samý scénář.

144
+ „The times are a-changing,“ říká Královna. A říkával už Bob Dylan.

206
+ Wee Fungus a Wee Gimmie Jimmie se okamžitě zařadily mezi má nejoblíbenější Fíglí jména
+ Obdivuju pana Kantůrka a nemohu vyjádřit, jak moc jsem rád, že je českým překladatelem Zeměplochy, ale na českou sérii o Tiffany bych si asi nezvykl.

207
+ Tady mě pobavila Tiffany upozorňující Fígly, že jim žádné výmluvy neprojdou – od útěku vězně při procházce a kladení odporu při zatýkání až po propadnutí králičí norou.

215
+ Dřevorubci a ženské šaty.

275
+ Starý Mr Sideways si postaví ve sklepě jakousi nebezpečně vyhlížející zbraň a poté, co připustí, že něco podobného viděl u trpaslíků, se svěří „I’m very big on gnome defence.“ (gnome x home)

A to je zrovna jedno z těch míst, kde pan Kantůrek jistě vymyslí svůj vlastní, neméně skvělý vtip.

288
+ It’s an idiom.
+ Who’re you calling an idiom?
= Priceless.

299-300
+ Když bojujete s nepřítelem, kterého zdánlivě nemůžete porazit, potřebujete dobrý proslov. Když ten nepřítel navíc podniká invazi do vaší domoviny, platí to dvojnásob. Kapitán Makepeace obstál na jedničku.

304
+ (they) … found themselves sandwiched by the witches.
+ Možnost, že to nebylo záměrné, je prakticky zanedbatelná, že?

305
+ Sokolníkův raroh Lady Elizabeth je potomkem Lady Jane. Jméno Lady Jane v britské historii odkazuje k jediné ženě. A ta měla zase něco společného s jednou Elizabeth, přestože její matkou byla Lady Anne… No dobře, tady už to přeháním, uznávám.

číslo stránky zapomenuto
+ Ještě mě velmi pobavila odpověď Dafta Wullieho na Robův výkřik, že nepřátelům ukážou, co dovedou.

[tuvok07]

Mohl bych vědět, třeba přes pm pokud to nechcete psát tu - co přesně je za problém v téhle knížce, tedy spíš zvrat, že čtenáře tak naštval?
Mám pár tipů, a pokud je to tak jak si myslím, tak to není zase až tak zlé - o co tedy jde?
Edit:
Nejpravděpodobnější tip jste mi potvrdili, dík, už nemusíte odpovídat

[TheMole]

Mimochodem už vyšlo česky, tak můžete psát dojmy

[VeHaLi]

Mně se Pastýřská koruna líbila, ta strašná událost z druhé kapitoly mě nijak nepřekvapila, přišla mi logická, bohužel na ni upozorňuje i věnování na začátku knihy, popsaná byla maximálně laskavě, takže jsem nechápala, proč mi někteří líčili, jak u toho buleli.
Opět mě zaujala - a ne úplně pozitivně - ta Pratchettova úporná snaha "kéž jsou si všechny bytosti rovny" a trošku mě mrzelo, že elfí věk končí nástupem techniky. I to je sice logické a nevyhnutelné, ale opět je vidět, že v Pod parou a v této knize svou Zeměplochu Pratchett uzavírá.