U Prokopnutého bubnu

[Knihomol r. .303.]

Vím, že se Ikshorm na toto vlákno jistě nevybodl, a že v pokračování mu brání vlastní nabitý program. Přesto se musím zeptat: Kdy se toto změní, resp. kdy bude další díl?

[Ikshorm]

Dopsat ten současný je hlavní cíl. Zkusím s tím zítra ráno cestou do Prahy pohnout...

[Ikshorm]

Sobota, chvíli před svítáním

Rudý úsvit

Joker ze stínu se zaujetím sledoval odjíždějící samohyb. Ankh-man jej fascinoval sám o sobě, ale jeho nová hračka z něj udělala ještě mnohem zajímavějšího soupeře. Pokřivená postavička se narovnala a protáhla dveřmi Pseudopolského dvora, než se stačily zaklapnout za seržantem Navážkou.

Joker vyšel do kanceláře velitele, sebral ze stolu svazek klíčů, a nikým nespatřen budovu zase opustil.

***

Obzor byl již celý červený a z vrcholku Věže umění by knihovník již jistě viděl kus slunečního kotouče. Východy slunce z nejvyššího bodu Ankh-Morporku si užíval. Teď namísto toho vlál za velitelem Elániem, který se se střídavými úspěchy snažil řídit zpěněného koně směrem k Ulici mazaných řemeslníků. Dílna, ve které by měl být pohřešovaný příslušník hlídky a čert ví, co ještě, se blížila rychle, ne však rychleji než sluneční kotouč k vzdálenému obzoru.

Elánius koně zabrzdil smykem. Kohokoliv, kdo seděl na koni často a rád by něco takového ani nenapadlo. Mnozí by dokonce namítli, že je to naprosto nemožné. Policejní oř by je vyvedl z omylu jen částečně, neboť se sám sice zastavil, ale jezdci pokračovali po zhruba stejné trase dál. Chlupatá dělová koule prorazila bránu, zatímco Elánius dopadl na jediného hlídkujícího klauna a dokonale jej znehybnil. Patrně navždy.

***

Na druhém konci města se Ankhman zasmušile podíval na východní obzor, který právě olízly plameny svítání. Budovu asi 200 yardů před ním olízl poněkud méně metaforický druh ohně. Bránu postavili na vzdálenější straně skladiště a Ankh-man nemohl ztrácet čas. Zaměřovací démonek zakvíkal a obléhací samostříl na střeše vozu odpálil dvoumetrový kus kmenu s kovovou hlavicí, která při kontaktu se stěnou detonovala. Vůl snadno projel narušenou zdí a řidič ve smyku opustil vozidlo podobně, jako veliel hlídky svého koně. Jen známky za styl by nepochybně získal lepší, protože dopadl do plavného kotoulu. Hlídač, který by mu to mohl zhatit, sledoval gymnastické představení z pod haldy suti a smál se.

Angua byla připoutaná ke kůlu uprostřed místnosti. S kňučením kroužila na řetězu a snažila se dosáhnout na barely, které byly dokola rozestavěné. Plameny se od východní stěny nebezpečně blížily k sudům.

Ankh-man se rozběhl do středu místnosti a kopem přerazil dřevěný sloup kousek nad místem, kde byl připoutaný řetěz. Střecha se otřásla a sedla si i s uraženým trámem o metr níž, což nemohlo vydržet dlouho. Angua sesmekla řetěz z paýlu a s hlasitým vytím vyběhla dírou ve zdi. Ankh-man se nerozhlížel a skočil zpět do vozu. Plameny již olizovaly barely uprostřed místnosti.

Obyvatelé Stínova, kdyby nebyli zvyklí nevidět a neslyšet, co se kolem nich děje, by si všimli, že obrovská želva na kolech vylétla ze skladiště právě v ten okamžik, kdy se prolomila střecha, aby se v následném výbuchu opět zvedla a přestěhovala na sousední dům.

***

Trpasličí dílna byla jen maličká místnůstka, v jejímž rohu ležel na boku svázaný Karotka. Elánius přeřízl kapitánovi pouta a začal jej křísit. Skrze tabulku sklad v okně pronikly do místnosti první paprsky slunce. V tu chvíli se země otřásla a vypulko peklo. Nadzemní místnost nebyla skutečná dílna, ale spíš krámek, ve kterém se majitel setkával se zákazníka. Dílnu samotnou si zařídil pod zemí a někdo ji celou zaplnil sudy s mačkadlicí.

Karotka se probral bolestí. V těch chvilkách, kdy byli s Anguou sami, mu někdy šeptala do ucha, že jeho vlasy jsou jako plamen, který jí rozpaluje doběla. Teď jeho vlasy stravoval skutečný plamen a do běla se rozpalovaly kovové nástroje rozházené výbuchem po místnosti. I když, z definice má místnost čtyři stěny, kdežto trpaslíkův domek už měl sotva dvě a místo většiny podlahy kráter. Karotka zahlédl, jak ulicí prolétla čtyřnohá hořící koule a se syčením skočila do kádě s vodou, Karotka si jednou rukou hasil hlavu a druhou táhnul bezvládného Elánia pryč od epicentra požáru. Začínali se srocovat trpaslíci a golemové ze sboru hasičů.

[Ikshorm]

Od pondělka do pátku mám dovolenou, takže jestli to mezi tím nedopíšu, tak asi už nikdy...

[TheMole]

Vzpomnel jsem si na jednoho Oglafa...bylo by zapotrebi poslat na tebe nejakou Muzu, ktera by te donutila psat...

[Ikshorm]

Sobota, po poledni

Odpočívat v pokoji

Elánius se probral s výkřikem, který byl v uklizeném přepychovém pokoji naprosto nepatřičný. Než do místnosti vstoupil Jeefes, stihl ze sebe sotva shodit prachovou peřinu a vydat se na nekonečnou cestu k zrcadlu.

"Pane, uvážím-li okolnosti, vypadáte dnes nadmíru dobře," konstatoval Jeeves, když v zrcadle zahlédl polovinu Elániova vyděšeného výrazu. Druhou polovinu zakrýval obvaz.

"Lady Sibyla odešla do nemocnice. Za posledních několik dnů mají tolik případů, že potřebují každou ruku. Doslova. Igor dělá, co může, pane. Ale nechala pro Vás připravit speciální oběd."

Elánius odtrhl pohled od svého částečného obrazu a ukousl si ze slaninového sendviče.

"Jak jsou na tom ostatní?"

"Kapitán Karotka přišel o vlasy a obočí, pane, ale zdá se, že bude v pořádku. Knihovník se poprvé za mnoho let musel obléct. Z jeho srsti také mnoho nezůstalo, ale soudě podle toho, jak dopadli ti dva opilci, kteří se ptali, co je to za nahou opici, neutrpěl vážnějších zranění na těle ani na duchu."

"Co Angua a Ankh-man?"

"Kapitánka Angua utrpěla šok a zatím se nedokázala vrátit do své lidské podoby. Když jsem byl naposledy v Pseudopolském dvoře, ležela u Karotkovy postele a smutně kňučela. Ankh-man někam zmizel, jak má ve zvyku. O svém zdravotním stavu se nikomu nezmínil."

"Kde je Samík?

"V nemocnici s lady Sibylou, pane. Říkala, že je na čase, aby se seznámil s méně světlými stránkami lidského bytí," smutně konstatoval Jeefes. Elániovi málem zaskočilo, ale rozhodl se nekomentovat úsudek své ženy.

"Pomozte mi se obléct. Vrátím se na stanici a vy půjdete za Sybilou a Samem a nehnete se od nich na krok!" procedil Elánius mezi zuby a zuhelnatělou slaninou.

"Pane, lady projevila výslové přání, abyste odpočíval," podotkl Jeefes, ačkoliv mu bylo naprosto jasné, že zbytečně.

"Spal jsem osm hodin, Jeefesi! Nejsem na dovolené ani v rakvi. A teď už jděte pro to oblečení."

[Ikshorm]

Taky si nemůžu vzpomenout, jestli Elánius Jeefesovi vyká nebo tyká.

[TheMole]

Počkej, jdu se podívat, jak je to v originále.



Ale teď vážně - vyká.

[Ikshorm]

Sobota odpoledne

Lízání ran

Když velitel hlídky dorazil do své kanceláře, seděl za stolem kapitán Karotka. Jednu polovinu pracovní plochy pokrývala hromada hlášení, druhou zabíral velký světlý pes, který kapitánovi olizoval zarudlou tvář. Karotka si všiml Elániova šokovaného výrazu a rovnou začal vysvětlovat:

"Někde jsem slyšel, že psí sliny zabrání zanícení ran. Nejsem si úplně jistý, jestli to Angua slyšela také, nebo jí jenom přeskočilo, ale je to docela příjemné, pane."

"Rád vidím, že jste oba relativně celí. Podejte hlášení, kapitáne."

"Obě budovy lehly popelem, zraněno bylo 25 občanů města, zabito 5 klaunů. Několik okolních domů je poškozeno. Knihovník ohořel ještě víc než já nebo vy. Kdybyste potkal na chodbě přerostlého umouněného fígla, je to on. Oblékl si na sebe ten zelený kostkovaný ubrus z jídelny, vypil tři lahve mačkadlice a pere se s každým, kdo se na něj zadívá jen trochu déle. Snažíme se mu vyhýbat, pane, už tak máme příliš mnoho zraněných policistů. Jen v nemocnici je jich tucet, dva další v domácím ošetřování a každý na stanici má aspoň naražená žebra. Po Jokerovi se slehla zem a od rána nikdo neviděl žádného klauna."

"Kapitáne, pokud se na to cítíte, vemte tady kapitánku na procházku a pátrejte po podobných výbušninách, se kterými jsme se tak zblízka seznámili dnes ráno. A pošlete Sally vyslechnout chrliče na střeše nemocnice, paláce a vím já, kde všude dnes vlastně mají hlídky."

"Jistě pane, tady máte zprávu seržanta Navážky z výslechu podezřelého. Obávám se ale, že je tam až příliš mnoho citoslovců a minimum informací. Ale pokusím se s jeho slohem do budoucna něco udělat."

Elánius obrátil oči vsloup a podržel kapitánům dveře. Usadil se za stůl, vytáhl ze zásuvky doutník a Navážkovu zprávu si pročítal s nezvyklým úšklebkem, zatímco kancelář plnil hustý modrý dým.

***

Za soumraku vlétla do kanceláře Sally. Oknem. Polovina hejna netopýrů se ještě ani nestihla změnit v ladné ženské tělo a už ze sebe sypala hlášení:

"Pane, nemocnice! Chrlič viděl vejít dovnitř skupinu klaunů! Když jsem odlétala, pobíhal kolem kapitán Karotka s Anguou a snažili se vyklidit okolí."

Elánius přeskočil stůl, s výkřikem POPLACH! vyběhl na chodbu. Doufal, že Sibyla se Samíkem už odešli domů. Dal by cokoliv za to, aby jeho žena právě vešla a on musel pouze vysvětlovat, co dělá v jeho kanceláři nahá atraktivní podřízená. Hlavou se mu ale honily daleko horší scénáře...

[Chroustal]

Ehm, ehm, Iksi, ne, že bych byla nedočkavá .....

[Ikshorm]

Já vím, já vím, načepuju si šťávu a jdu na to...

[TheMole]

Hopsinkovou?

[Ikshorm]

Tak něco... Říznu si rybízovej sirup ginem.

[TheMole]

Dej si rybizovou medovinku. Doporucuje 9 z 10 Knizat.Vladivoju.

[Ikshorm]

Nepamatujete si někdo, jak jsem chtěl pokračovat?