U Prokopnutého bubnu

[ortie]

[TheMole]

Tak budeme muset vytvořit kompromisní třetí teorii, která bude někde uprostřed.

[ortie]

[Jenik]

Z anglickej Wikipédie:

The birthday-number effect is the subconscious tendency of people to prefer the numbers in the date of their birthday over other numbers.

The name-letter effect is the tendency of people to prefer the letters in their name over other letters in the alphabet.

[Jenik]

Václav Hořejší: Senzační objevy amerických, tureckých a českých vědců vyvracejí Darwina.

[ortie]

[Jenik]

Ľahko zistíte, keď si prečítate mená tých bádateľov: Jára Cimrman a Franta Vejlupek.

„Tohle mě skutečně docela pobavilo. Je to jedna z méně známých slabostí upírů. Nikdo neví proč. Snad to patří k velkým oknům a těžkým závěsům. Dalo by se říci, že je to něco, po čem nemrtví k smrti touží a s čím, naneštěstí pro ně, musí žít. Mají touhu se podepisovat vlastními jmény, ale to většinou nemohou. Bohužel při veškeré své inteligenci nedokáží odolat přesvědčení, že jejich jméno nikdo nepozná, když se podepíšou pozpátku. Pojďme.“

[Jenik]

Vědecky prověřeno.
2.časť.

[Jenik]

Vynálezy 1950..1979 (ENG)

[Jenik]

VZNIK ŽIVOTA – Největší tajemství vesmíru

4 dosť náročné prednášky, ale my máme tú možnosť, že si video môžme pozastaviť, prípadne zopakovať.
Môžme medzitým niečo poštudovať a vrátiť sa k tomu neskôr. Čo doporučujem.
Každopádne je to dnešný pohľad na život a jeho vznik.

[Jenik]

Cesta kolem světa za 90 minut

[Jenik]

171:
„Zdá se, že slova mají až neuvěřitelnou moc,“ zamyslela se.
„Zajisté, má paní.“
„Musel jsi něco takového dlouho studovat.“
Šašek přisvědčil. Síla slov mu umožnila přežít to peklo v cechu. Mágové a čarodějky užívali slova, jako kdyby to byly nástroje ke zhotovení věcí, ale šašek došel k závěru, že slova jsou něco, co má svá vlastní práva.
„Slova jsou schopna změnit svět,“ řekl.


Z mojej obľúbenej knihy Nejste tak chytří, jak si myslíte (McRaney):

Elisabeth Loftusová z washingtonské univerzity v roce 1974 provedla experiment, při kterém lidé sledovali záběry autonehod. Potom účastníky požádala, aby odhadli, jakou rychlostí auta jela, ale rozdělila lidi do skupin a v každé otázku položila jiným způsobem. Šlo o tyto otázky:
Jak rychle zhruba jela auta, když do sebe napálila?
Jak rychle zhruba jela auta, když došlo k jejich kolizi?
Jak rychle zhruba jela auta, když do sebe narazila?
Jak rychle zhruba jela auta, když se srazila?
Jak rychle zhruba jela auta, když mezi nimi došlo ke kontaktu?

Lidé v průměru uváděli tyto rychlosti (přepočteno na kilometry za hodinu):
Napálila (smashed) - 65,6
Kolize (collided) - 63,2
Narazila (bumped) - 61,3
Srazila (hit) - 54,7
Kontakt (contacted) - 51,2.

Vzpomínky zkoumaných osob se změnily už pouhou změnou formulace.


Tu je video (ENG).

[Jenik]

Dánské ministerstvo životního prostředí si nechalo zpracovat studii dopadu používání plastových nákupních sáčků na „zdraví“ naší matičky Země. Výsledky Dánové zveřejnili v publikaci „Life Cycle Assessment of grocery carrier bags“. Vyplývá z ní, že z environmentálního pohledu jsou plastové sáčky tím nejrozumnějším řešením a že aktivisty propagovaná náhrada organickým výrobkem z bavlny je totální ptákovina.

[ortie]

Ono nejde o náklady, ale o možnost rozkladu. Kdysi se předpokládalo, že pokud se plasty budou samovolně rozpadat na malé kousky, pak se rozloží. No a teď máme mikroplasty všude. Bavlna se rozkládá celkem normálně, nebo se dá spálit bez vzniku rakovinotvorných látek.
Prostě je to otázka pohledu na věc - podobně jako s jadernou energií - co s odpadem. Nejde jen o výrobu.
Zatím byla celkem rozumně vyřešena jen otázka, zda hnůj je výrobek nebo odpad. Ostatní odpady nějak drhnou.
Hlavní problém je v množství - asi především lidí.

[Jenik]

Jindřich Močka má v tom jasno...